Adamovy mimozemské geny

„Učiňme člověka k obrazu našemu, podle podobenství našeho, ať panuje nad rybami mořskými a nad ptactvem nebeským i nad hovady a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem, hýbajícím se po zemi“.  

Genesis 1/26

 

Takto je popsáno stvoření člověka v Bibli a tak se také na jeho stvoření nahlíží po tisíce let. Vědci se na tuto záležitost dívali v různých dobách všelijak a v podstatě jsme tuhle „zprávu“ vždy brali podobně, jako vyprávění o tom, jak bezdětní rodičové náhle přišli k synkovi a dali mu jméno Otesánek tak, jak to známe z klasické pohádky.

Ovšem s novými znalostmi a poznatky čím dál víc zjišťujeme, že Bible nám skutečně popisuje pradávné události a můžeme těmto textům věřit, s poměrně vysokou pravděpodobností. Jen je třeba se na věci podívat správnými brýlemi a zkusit číst mezi řádky. ( tady je nutné poznamenat, že se ledy začínají hýbat a jiné teorie než je stvoření Hospodinovo už nejsou tak šokující, jako kdysi )

Podívejme se tedy do zahrady Eden a prozkoumejme, jak a proč jsme se tu ocitli. Těm domýšlivým a pyšným příslušníkům lidského plemene se to nebude číst lehce, protože celé věky udržovaná povídačka o člověku jako   „ koruně všeho tvorstva “, zde dostává pořádně na frak. Tak nejdříve trochu vědy a důkazů, které jdou opravdu obtížně zpochybnit.

 

Po mnoha letech úsilí o rozluštění lidského geonomu jsme došli do cíle a naši genetickou výbavu jsme si přečetli jako slabikář.

Čtení to je jistě velmi vzrušující, ovšem ne tak, jak jsme se naivně domnívali, protože naše výjimečnost, o které jsme byli tak přesvědčeni, se zřítila jak domeček z karet.

Zjistili jsme, že lidský genom nemá předpokládaných 100 000, až 140 000 genů (ve šroubovici DNA, která řídí produkci aminokyselin a proteinů), nýbrž jen něco kolem 30 000. Dokonce se uvádí jen 20 až 25 000.

Pro zajímavost – zcela bezvýznamná a „úplně blbá“ muška octomilka jich má 13 601 a podobně „inteligentní“ dešťovka, která je dobrá tak na ryby, disponuje celkem solidním počtem 19 098!

Tak tomu říkám pád ze špičky Stromu života.

Pořád jsme ale měli v záloze jakousi unikátnost lidského genomu, který není a „nemůže“ mít v přírodě rovného. Nu, poslyšte tedy – s myší, tím maličkým strašákem, který vyhání ženy na stoly a uvádí je do stavu hysterického šílení, jsme si na genetické úrovni rovni ze 70 % a s roztomilým, povykujícím šimpanzem dokonce z 99 %! Zde si neodpustím informaci, že v lidském genomu bylo nalezeno několik stovek míst, které se na 100% shodují s potkanem, což mě kupodivu příliš nepřekvapilo 🙂

O genech, o kterých jsme si mysleli, že jsou výhradně lidské dnes víme, že je hrdě vlastní všichni obratlovci, stejně jako bezobratlí, rostliny, houby a dokonce i kvasinky.

Jaksi bokem se zjistilo, že veškerá pozemská DNA má společný zdroj, což vědcům umožnilo rekonstruovat plán vývojového procesu. Lze zde celkem přesvědčivě sledovat, jak se původně jednoduché organizmy propracovávaly ke stále složitějším a vyšším životním formám, kulminujícím v Homo sapiens  – „Člověk moudrý“.

(tady si stačí představit brutálně bezohledné kácení deštných pralesů v Amazonii a porovnat s termínem „člověk moudrý“ – pro slzy nevidím na klávesnici. ).

A tu přichází dvě celkem třaskavé informace.

1 ) První informace přišla hned během velikého boomu po rozluštění kódu s tím, že v naší  „stavebnici“ se vyskytuje záhadných 223 genů, které tam nějak nepasují.

Jak jsme přišli k těmto záhadným genům?

V průběhu celého evolučního vývoje od baktérií k bezobratlým a od obratlovců k člověku, se tyto geny vůbec nevyskytují, což je docela podivné…

Jinými slovy – v relativně nedávné době získal člověk záhadných 223 genů nikoli přičiněním evolučního vývoje, nýbrž tzv. horizontálním ( dodatečným ) vkladem genetického materiálu!  ( tuhle větu si prosím přečtěte ještě jednou )

Možná se vám zdá 223 genů jako celkem zanedbatelné množství, ovšem když si představíte, že každý jednotlivý gen představuje podstatný rozdíl mezi individualitami, pak je toto množství opravdová genetická nálož!

Vzpomeňte na srovnání mezi námi a šimpanzem ( 99% shody) . My disponujeme cca 25 000 geny – 1% z 25 000 = 250 ( ! )   Už vidíte jaká je 223 genů pecka?¨  Je to téměř přesně ten rozdíl mezi námi a opičkou.

Analýza funkce těchto genů pomocí hláskování proteinů (písmena A- adenin,G- guanin, C – cytosin, T – thymin jsou zástupnými iniciálkami čtyř nukleokyselin, jejichž kombinace hláskují veškeré formy pozemského života), podle výsledku Public Consortium team publikovaných v časopisu Nature, ukázala, že ani jeden z nich není nijak důležitý pro fyziognomii těla, ale všechny souvisí s psychickými funkcemi. Ba co víc, jsou zodpovědné za tvorbu důležitých neuroenzymů, ve větvi, která se vyskytuje pouze v mitochondriální porci DNK – takzvané “Evině DNK“, již lidstvo dědí pouze po mateřské linii vedoucí zpět až k první “Evě.”

“Byl to skok, který neodpovídá současným evolučním teoriím,” říká Steven Scherer, ředitel Centra mapování sekvencí lidského genomu na Baylor College of Medicine. „ a my nejsme schopni identifikovat žádný natolik mocně preferovaný zdroj baktérií, které by byly schopny uskutečnit domnělý horizontální přenos genů,”

2 ) Druhá informace hovoří o tom, že vědci, kteří 13 let těžce makali na lidském genomu dnes –  zatím opatrně – věří, že 97 % takzvaných nekódujících úseků lidské DNA je ve skutečnosti genetický kód mimozemských forem života. Funkce tzv „odpadní DNA“ byla pro vědce po dlouhou dobu tajemstvím. Nyní se někteří domnívají, že se může jednat o DNA mimozemského původu. Jinak řečeno je možné, že tato „odpadní DNA“ , tento kód, byl napsán „programátorem“ , který u toho neseděl na matičce Zemi. Vědci se dokonce zmiňují o tom, že to co vidíme v naší DNA je ve skutečnosti program, který se skládá ze dvou verzí : hlavní strukturovaný kód a jednoduchý základní kód. První z nich prý rozhodně nebyl „napsán“ na Zemi, což je ověřitelné a dříve či později se s tím budeme muset smířit. Tak… 🙂

A teď se dostáváme k oné záležitosti, která v podstatě hýbe celým mým „Mysticlandem“.

Vezměte prosím Bibli, nalistujte 1. knihu Mojžíšovu – Genesis (ze které už jsem v úvodu citoval), najděte si kapitolu 6. odstavec 4. a čtěte se mnou:

 „ Obrové pak byli na Zemi v těch dnech, ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteríž z dávna byli, muži na slovo vzatí…“

Laskavě pominu skutečnost, že já znám pouze jednoho Božího syna a Bible zde hovoří o božích synech v množném čísle. No nic přátelé, právě teď nastal ten už jednou zmiňovaný okamžik, kdy je třeba si nasadit trošku jiné brýle.

Biblické verše zabývající se Adamovým stvořením jsou zhuštěnou reprodukcí mnohem detailnějších sumerských a akkadských textů zaznamenaných na hliněných tabulkách, v nichž je role bytostí nazývaných v Genesis Elohim připisována tzv. Anunnaki – “Těm, kteří sestoupili na Zemi z nebe.” Jak říkali Sumerové.

Podle jejich legend a prastarých textů přišli Anunnaki na Zemi před zhruba 450 000 lety z Nibiru – planety, která je členem našeho slunečního systému a jejíž protáhlá oběžná dráha ji přináší do naší části nebes vždy po 3600 letech. Přišli, protože potřebovali zlato, jimž chránili svou poškozenou atmosféru. Protože při vyčerpávají dřině při jeho těžbě potřebovali pomoc nějakých maníků, přišel vědecký šéf Enki s návrhem aby využili svých genetických znalostí k vytvoření potřebných primitivních dělníků. Dnešní těžební společnosti by s ním bezvýhradně souhlasily.
Ostatní vůdci Anunnaki se ptali: Jak můžeš stvořit novou bytost?“ Enki, podle Sumerů, odpověděl: „Bytost, kterou potřebujeme už existuje; všechno, co musíme udělat je vložit jí naši pečeť.”

Stalo se tak (prý…?), před cca 300 000 lety.
To, co měl na mysli, bylo genetické zdokonalení existujícího hominida, který se na zemi vyvinul vlastním přičiněním, přidáním některých genů výše vyvinutých Anunnaki, kteří už před 450 000 lety dokázali cestovat vesmírem a ovládali genetickou vědu (na jejímž prahu nyní my teprve stojíme)  Když vůdci expedice projekt odsouhlasili (jak vyznívá z biblického ”Udělejme člověka, Adama, ke svému obrazu”), pustil se Enki s pomocí Ninkharsag, hlavní „zdravotnické důstojnice“  Anunnaki, do genetického inženýrství přidáváním a kombinací genů Anunnaki s geny pozemského hominida.

Když bylo po mnohých pokusech a omylech, jak je popsáno v dávnověkých záznamech, konečně dosaženo perfektního modelu pozemšťana, pozdvihla Ninkharsag dítě do výše a zvolala: “Moje ruce ho udělaly!” Starověký umělec zachytil tuto událost ve scéně na pečetním válečku. Tabulky říkají, že Enki a Ninkharsag nakonec našli tu správnou směs jenž se stala prvním homo sapiens – bytostí, kterou Sumerové nazvaly LU.LU. Což byl náš biblický Adam. Sumerské jméno pro člověka však bylo LU, kořenný význam je dělník či sluha, a není bez zajímavosti, že z téhož základu vycházelo pojmenování pro domestikovaná zvířata.
Jsem přesvědčen o tom, že takto jsme přišli ke svým jedinečným, nadbytečným genům. To, co vtisklo Adamovi a Evě dnešní podobu, byla „pečeť“ Anunnaki a doba kdy to přizná vědecká obec i církev je velmi blízko. Ono jim totiž nic jiného nezbude a myslím, že to jedni i druzí dobře vědí už dnes.
Jestliže další vědecký výzkum bez jakýchkoliv pochyb nepotvrdí, že jediným možným zdrojem nadbytečných genů byly skutečně baktérie, a neprokáže, že infekce umožnila “horizontální transfer” genů směrem od baktérií k člověku a ne naopak, je jediným zbývajícím použitelným rozřešením to, které nabízejí tisíce let staré sumerské texty.
To také nakonec patrně zbude jako jediná možnost k vysvětlení záhady 223 cizích genů v našem genomu, a současně potvrdí genetický zákrok Anunnaki  na naší planetě.

 

Tohle je přátelé vyprávění o stvoření člověka a má nepochybně stejné právo na život, jako vyprávění biblické nebo darwinovské. Koneckonců vychází ze záznamů starších, než oba zmiňované prameny. Osobně jsem přesvědčen, že je pravdivé a že se Anunnaki jednoho krásného dne znovu přijdou podívat na své „děti“. Tak se připravme na pořádný rodičovský pohlavek…

 

JM©Mysticland.cz

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *