Zjevení proroka Ezechiela – klasika

Ano… Starý, dobrý Ez a celkem profláklá záležitost, ovšem jeho pozoruhodný příběh měl své místo na starém Mysticlandu a má ho jisté i na novém. Ostatně je to jeden z pilířů našich „mimozemských záležitostí“.

Vize proroka Ezechiela jsou poměrně vděčným tématem záhadologů všech kategorií a je pravdou, že Ezechiel, jako starozákonní prorok, pronikl až do NASA. Ano, starý dobrý Ez v podstatě poskytl této organizaci vynález, který byl později zakončen patentem a s pravděpodobností, hraničící s jistotou, bude použit v některé z kosmických misí, viz Mr.Brumlich a jeho „kolo v kole“.  Nejprve se ale velmi stručně seznámíme s hlavním hrdinou…

Ezechiel byl synem Buziho z kněžského rodu, což předpokládá přístup k lepší formě vzdělání. Jeho vize a proroctví úzce souvisí s jeho babylonským zajetím, kdy byl po porážce Jeruzaléma, spolu s ostatními zavlečen do exilu. Narodil se kolem roku 624 př.n.l. brzy potom, kdy byl k prorockému úřadu povolán Jeremijáš.

Ezechiel byl kněz, který podrobně znal chrám Šalamounův a jeho bohoslužebný řád. Pochybuje se však,  zda-li sám také konal bohoslužbu. Kněžský rod, z něhož Ezechiel pocházel, byl zámožný a vlivný. Kdyby nepatřil k výkvětu národa, nebyl by odveden r. 598 př.n.l. do zajetí, jelikož  tehdy lidé bezvýznamní a chudí do zajetí odváděni nebyli. Byl odveden s králem Jechonjášem, s jeho matkou a s výkvětem národa. Tehdy mu bylo asi 26 let. Žil se souvěrci v Tel-Abibu, babylonské osadě při průplavu Náru Kebaru asi 90 km jihovýchodně od Babylonu. Obýval svůj dům s milovanou manželkou, která mu v devátém roce zajetí zemřela.  Po smrti ženy vede poměrně samotářský život a v jeho samotě se mu dostane četných vidění. My se dnes budeme zabývat minimálně jedním z nich a zkušení milovníci záhad už jistě vědí kterým.

Velkolepým viděním Hospodinova nebeského trůnu, obklopeného zvláštními nebeskými bytostmi. Moderní člověk se však bezděčně ptá, jaký význam má tak dopodrobna líčené vidění „Boží slávy“.  Inu, význam má toto vyprávění téměř zásadní. Ez viděl něco neuvěřitelného a my máme to štěstí, že to dokázal zaznamenat, popsat a předat budoucím generacím naprosto úžasným způsobem.

Nebeské, těžko představitelné bytosti se čtyřmi tvářemi a čtyřmi křídly, vůz pod Hospodinovým trůnem, který se jakoby chaoticky pohybuje sem a tam na jakýchsi kulovitých kolech, která jsou schopna směřovat lehce do všech stran, vidění samotného Boha, který se sice podobá člověku a přesto je zároveň popisován, jako plamen a duha. To vše líčí Ez s dramatičností sobě vlastní a my, díky jeho úžasné pozorovací schopnosti, dnes téměř s jistotou víme, co to asi bylo…

Po zevrubnějším a pozornějším přečtení statě je možné, že prorok sám byl ve své vizi ovlivněn konkrétní situací v babylónském vyhnanství, kde se nalézal. Musel zde být svědkem velkolepých slavností k poctě pohanského božstva Marduka, který se z hlediska Babylóňanů stal nejmocnějším bohem celého nebeského pantheónu. Samozřejmě, že izraelský Hospodin byl Babylóňany též považován za podřízeného jejich národnímu bohu. To se především demonstrovalo ve velkolepých liturgických procesích bohů (jejich soch) do babylónského chrámu Esagila, sídla vítězného boha Marduka. Božstva poražených a podřízených národů byla přivážena na vozech, na jejichž korbě byly trůny, obyčejně podpírané symbolickými bytostmi zobrazujícími strážné duchy. Možná, že z tohoto mocného vizuálního vjemu se prorok inspiruje pro zdůraznění naprosté nadřazenosti Hospodina nade všemi ostatními pohanskými božstvy. To vše je třeba poctivě přiznat, ale je téměř jisté, že k vyzdvižení Hospodina nad ostatní ponižovaná božstva, by biblický prorok použil jiné prostředky a jistě by nebyl tak konkrétní v popisu božského „vozidla“, protože jakékoli „vozidlo“ se k Hospodinovi prostě nehodí, to jistě uznají i ortodoxně věřící. Přesto je téměř geniálně popsáno ve zjevení proroka Ezechiela a o něm je naše vyprávění.

Nejprve klasická citace z Bible :

„Stalo se pak třidcátého léta, čtvrtého měsíce, dne pátého, když jsem byl mezi zajatými u řeky Chebar, že otevřína byla nebesa, a viděl jsem vidění Boží. Pátého dne téhož měsíce, pátého léta zajetí krále Joachina.
V pravdě stalo se slovo Hospodinovo k Ezechielovi knězi, synu Buzi, v zemi Kaldejské u řeky Chebar, a byla nad ním ruka Hospodinova.
I viděl jsem, a aj, vítr tuhý přicházel od půlnoci, a oblak veliký, a oheň plápolající, a okolo něho byl blesk, a z prostředku jeho jako nějaká velmi prudká světlost, z prostředku toho ohně.
Z prostředku jeho také ukázalo se podobenství čtyř zvířat, jejichž takový byl způsob: Podobenství člověka měli.A po čtyřech tvářích jedno každé, a po čtyřech křídlích jedno každé mělo. Jejichž nohy nohy přímé, ale zpodek noh jejich jako zpodek nohy telecí, a blyštěly se podobně jako ocel pulerovaná.
Ruce pak lidské pod křídly jejich, po čtyřech stranách jejich, a tváři jejich i křídla jejich na čtyřech těch stranách.
Spojena byla křídla jejich jednoho s druhým. Neobracela se, když šla; jedno každé přímo na svou stranu šlo.
Podobenství pak tváří jejich s předu tvář lidská, a tvář lvová po pravé straně každého z nich; tvář pak volovou po levé straně všech čtvero, též tvář orličí s zadu mělo všech čtvero z nich.
A tváři jejich i křídla jejich pozdvižena byla zhůru. Každé zvíře dvě křídla pojilo s křídly dvěma druhého, dvěma pak přikrývala těla svá.
A každé přímo na svou stranu šlo. Kamkoli ukazoval duch, aby šla, tam šla, neuchylovala se, když chodila.Podobnost také těch zvířat na pohledění byla jako uhlí řeřavého, na pohledění jako pochodně. Kterýžto oheň ustavičně chodil mezi zvířaty, a ten oheň měl blesk, a z téhož ohně vycházelo blýskání.
Také ta zvířata běhala, a navracovala se jako prudké blýskání.
A když jsem hleděl na ta zvířata, a aj, kolo jedno bylo na zemi při zvířatech u čtyř tváří jednoho každého z nich.
Na pohledění byla kola, a udělání jich jako barva tarsis, a podobnost jednostejnou měla všecka ta kola, a byla na pohledění i udělání jejich, jako by bylo kolo u prostřed kola.
Na čtyři strany své jíti majíce, chodila, a neuchylovala se, když šla.
A loukoti své, i vysokost měla, že hrůza z nich šla, a šínové jejich vůkol všech čtyř kol plní byli očí. Když pak chodila zvířata, chodila kola podlé nich, a když se vznášela zvířata vzhůru od země, vznášela se i kola. Kdekoli chtěl Duch, aby šla, tam šla; kde Duch chtěl jíti, i kola vznášela se naproti nim, nebo duch zvířat byl v kolách.
Když ona šla, šla, a když ona stála, stála, a když se vznášela od země, vznášela se také kola s nimi, nebo duch zvířat byl v kolách.
Podobenství pak oblohy bylo nad hlavami zvířat jako podobenství křištálu roztaženého nad hlavami jejich svrchu.
A pod oblohou křídla jejich pozdvižená byla, jedno připojené k druhému. Každé mělo dvě, jimiž se přikrývalo, každé, pravím, mělo dvě, jimiž přikrývalo tělo své.
I slyšel jsem zvuk křídel jejich jako zvuk vod mnohých, jako zvuk Všemohoucího, když chodila, zvuk hluku jako zvuk vojska. Když pak stála, spustila křídla svá.
Byl také zvuk svrchu nad oblohou, kteráž byla nad hlavou jejich, když stála a spustila křídla svá.
Svrchu pak na obloze, kteráž byla nad hlavou jejich, bylo podobenství trůnu, na pohledění jako kámen zafirový, a nad podobenstvím trůnu na něm svrchu, na pohledění jako tvárnost člověka. 
(!)
 I viděl jsem na pohledění jako velmi prudkou světlost, a u vnitřku jejím vůkol na pohledění jako oheň, od bedr jeho vzhůru; od bedr pak jeho dolů viděl jsem na pohledění jako oheň, a blesk vůkol něho.
Na pohledění jako duha, kteráž bývá na oblace v čas deště, takový na pohledění byl blesk vůkol. To bylo vidění podobenství slávy Hospodinovy. Kteréžto viděv, padl jsem na tvář svou, a slyšel jsem hlas mluvícího…“

Takže to je základní část proroctví Ezechielova o kterou se nám jedná. Vidění čehosi, co starého Ezechiela vyřídilo natolik, že se z toho (jak sám píše), dostával 7 dnů a to už je pořádná kocovina.

Jsme v podstatě ve stejné situaci, jako během výstupu Mojžíše na horu Sinaj. Opět se zjevuje Bůh a jeho příchod je doprovázen dramatickým divadlem…

Vypravuje Ezechiel :

I viděl jsem, a aj, vítr tuhý přicházel od půlnoci, a oblak veliký, a oheň plápolající, a okolo něho byl blesk, a z prostředku jeho jako nějaká velmi prudká světlost, z prostředku toho ohně.

Píše Mojžíš :

Ráno třetího dne pak nastalo hřmění a blýskání. Nad horou se objevil těžký oblak a znělo mocné troubení rohu. Všechen lid v táboře se třásl. 17Mojžíš vyvedl lid z tábora vstříc Bohu a lid se postavil při úpatí hory. 18Hora Sinaj byla celá zahalena kouřem, neboť na ni Hospodin sestoupil v ohni. Stoupal z ní dým jako z pece a celá hora se mohutně otřásala. 19Troubení rohu sílilo stále více, Mojžíš mluvil a Bůh mu odpovídal hromovým hlasem.

Oheň, dým, zemětřesení… Pořád stejná písnička, bez které se ovšem přistání výsadkového modulu kosmické lodi neobejde. Tak to prostě je a můžeme šlapat kolem té horké kaše do konce světa, ale tady prostě přistávají létající stroje, lidé to popisují a my to dnes čteme, jako bajku, ale sakra, budeme si donekonečna hrát na to, že jde o jakousi obrazotvornost našich předků? Nebo je konečně začneme brát vážně? No schválně to rozebírejme dál.

„Z prostředku jeho také ukázalo se podobenství čtyř zvířat, jejichž takový byl způsob: Podobenství člověka měli. A po čtyřech tvářích jedno každé, a po čtyřech křídlích jedno každé mělo. Jejichž nohy nohy přímé, ale spodek noh jejich jako spodek nohy telecí, a blyštěly se podobně jako ocel pulerovaná“. 

Dnes na síti najdete hned několik vizualizací toho, co Ez viděl a je to jeden výsadkový modul hezčí než druhý, ale mám někdy pocit, že si počínáme stejně jako dávný prorok. Porovnáváme a připodobňujeme to k něčemu, co známe a podle toho ty různé „vrtulníky“ vypadají. Ale třeba to, že se „nohy blyští jako ocel pulerovaná“, to jsou nohy z kovu o tom se tu snad nebudeme dlouze přesvědčovat.

Nebudu se však pouštět do vysvětlování „křídel“ a „tváří“, protože to právě svádí k možnému mylnému závěru a můžeme o tom ještě chvilku společně přemýšlet, ale třeba :

Když pak chodila zvířata, chodila kola podlé nich, a když se vznášela zvířata vzhůru od země, vznášela se i kola. Kdekoli chtěl Duch, aby šla, tam šla; kde Duch chtěl jíti, i kola vznášela se naproti nim, nebo duch zvířat byl v kolách.
Když ona šla, šla, a když ona stála, stála, a když se vznášela od země, vznášela se také kola s nimi, nebo duch zvířat byl v kolách.
 

Tady toho moc dodávat netřeba a chápu to i já. Nebo na závěr:

Svrchu pak na obloze, kteráž byla nad hlavou jejich, bylo podobenství trůnu, na pohledění jako kámen zafirový, a nad podobenstvím trůnu na něm svrchu, na pohledění jako tvárnost člověka. 

Heuréka… A máme tu řídící kabinu i s pilotem, o tom se moc polemizovat nedá ani s největším skeptikem. (dokonce se to skoro rýmuje 🙂 )

Takže to shrneme. Ez viděl u řeky Chebar létající stroj a pozoruhodně nám toto setkání popsal. Zároveň se dověděl, že víra a řád jeho národa upadá a je třeba sjednat nápravu. Zřejmě se Hospodin dost rozčílil, když tímto způsobem oslovil proroka. Naštěstí ne tolik, aby znovu otevřel kohouty nebeské vodárny a zlobivá dítka spláchl s povrchu zemského. Pro nás je podstatná ta technická pasáž a tady myslím není pochyb o tom, co Ez viděl.

Já před jeho reportáží smekám a doufám, že neupadne znovu do zapomnění. I to je důvod proč ji tvrdošíjně držím na Mysticlandu a dokonce jí vymezuji čestné místo.

JM-Mysticland.cz ©

2 komentáře: „Zjevení proroka Ezechiela – klasika

  • 15.10.2018 (20:26)
    Permalink

    Dobry vecer ,SOM ZKALOPEVNE PREZVEDCENY ZE CO VIDEL PROROK EZECHIEL BOL STROJ NA LETANIE A MAL KOMBINOVANY POHON …..PRVY SLUZIL NA
    OHYB VLKYMI RYCHLOSTAMI …AZ NA OBEZNU DRAHU ….ADRUHY NA POHYB V ATMOSFERE , JELIKOZ NAJLEPSIE NA PRISTAVANIE A START ZO ZEME BEZ NEJAKEJ VELKEJ PLOCHY -LETISKA JE VTULNIK ,JA HOVORIM ZE ASTE LEPSI JE D R O N !!!!! A DALEJ IBA OSOBNE ,PRETOZE DNESNA DOBA JE VELMI ZLA ,KAZDA PRAVDA -ISTINA PO SLAVJANSKY JE ZATRATENA V HLUKY HLUPOSTI ,KLAMSTIEV. ZAVADZANIA LUDMI KTORI NIE SI AKOBY , Z TEJTO KRASNEJ PLANETY ALE ZO ZUMPY ….

    Reagovat
    • 18.10.2018 (20:21)
      Permalink

      Ahoj, je to tak… Nakonec proč by nemohl být zmiňovaný stroj něco jako velmi, velmi velký 🙂 dron? Ovšem pilotovaný přímo a ne na dálku, protože pilot je tam přímo popsaný…
      Ale tenhle příběh Ezechielův je tak jasný, že pochybovat i „vidění“ létajícího stroje – ať už to bylo cokoli – může jen úplný moula. Díky a měj se. J.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *