Nejúžasnější poklad na světě

„Pyramidu vystavěl Thowt, bůh písma moudrosti a vědění, aby uchránil vědění před zničením.Také nejvyšší kněží uložili svoje záznamy o medicíně, magii, astronomii, dávných dějinách, bozích a talismanech na bezpečném místě. To místo je v blízkosti pyramid, naplněno všemi myslitelnými dokumenty o vědě a božskými nástroji, které nepocházejí z tohoto světa…“

  arabský kronikář Firouzabád

.
„První Hermés, který je nazýván Trojitý pro své vlastnosti proroka, krále a mudrce (ten kterého Hebrejci nazývají Enoch, syn Jareda, syna Mahalela, syna Kenana, syna Enose, syna Séta, syna Adama – budiž mu sláva – a Arabové Idris), četl ve hvězdách, že přijde potopa, a proto dal stavět pyramidy a v nich ukrýt poklady, učené spisy a všechno, o co se obával, že by se mohlo ztratit nebo zmizet, aby se ty věci zachránily a dobře zachovaly.
Nato dal vybudovat v západní pyramidě třicet klenotnic z barevné žuly. Byly naplněny hojnými poklady, náčiním a sochami z drahých kamenů, náčiním z ušlechtilého železa, jako nerezavějící zbraně, sklem, které je možno skládat, aniž by se přelomilo, pozoruhodnými talismany, rozličnými druhy jednoduchých i smíchaných léčiv a smrtelnými jedy. Ve východní pyramidě dal zhotovit obrazy toho, co vytvořili jeho předkové. Dále tam umístil kadidla, kterými se obětovalo hvězdám, a knihy o nich a o stálicích a o tom, co se na nich čas od času děje. Do barevné pyramidy dal přivézt pozůstatky věštců v rakvích z černé žuly. Vedle každého věštce ležela kniha, jeho zázračné umění, život a dílo.“

Al-Makrízí (1364-1442) v knize Hitat

No, začíná nám to docela zajímavě, co říkáte? Ano, Síň dějin, Komora vědění, či Komnata lidstva je opravdu jednou z nejúžasnějších legend, které kolují o starých, egyptských památkách. Oficiální věda pochopitelně nechce ani slyšet, ale řada indicií nám říká, že toto místo skutečně existuje a najít ho, by bylo přinejmenším báječné.

Dlouhou dobu hovoří historické prameny o zapomenutém archivu, naplněném starým věděním, jehož význam daleko převyšuje objev Tutanchamónova zlatého pokladu. Píše se o komoře, která se má nacházet pod Sfingou v Gíze. Zůstala tu zapomenuta s technologickou pozůstalostí vysoce rozvinuté kultury, která je starší než egyptská. V těchto záznamech je prý obsažena i řada proroctví o tom, kdo, kdy a jak tento „archiv“ znovu objeví.

Co se tedy kde šustlo?

O této komnatě nám poskytují důležité informace tzv. Texty staveb, které byly nalezeny mezi nápisy na vnitřním valu Hórova chrámu v Edfu, v srdci jižního Egypta. Texty staveb se vztahují k řadě spisů (dávno ztracených), které jsou známy pod označením Svatá kniha chrámů. Obsahovaly informace o vzniku a vzhledu nejdůležitějších svatyních podél Nilu.

Spisy se zabývaly skupinou bytostí zvaných „Šebtiw“ , které byly ve spojení s Thowtem – egyptským bohem moudrosti. Podle Textů staveb byly svaté knihy, insignie moci a “ svaté předměty “ uloženy v komoře, jejíž vchod Šebtiw zapečetili a tak zůstaly skryty před celým světem, s výjimkou „Strážců“! Tomuto místu se později začalo říkat „Trůnní místo duše“ a prováděly se tu tajemné rituály nejvyššího zasvěcování…

V jiném egyptském textu tzv. Westcarském papyru, najdeme příběh o tajemném mudrci jménem Djeda, který nejenže uskutečnil magické, hrdinské činy, ale měl také velmi důvěrné informace o tajemné komoře  „Knih Thowtových“ , jak jim říkal.

V tomto příběhu Djeda naznačuje faraonovi Chufevovi, kde by mohl najít určité klíče, jež by měly jednou toto úžasné místo znovu otevřít. (Co mu přesně radil tu neuvedu, protože je to strategická zápletka knihy, kterou právě píšu… Díky za pochopení). Napsat mohu jediné: Když Chufev žádal Djedu, aby mu ony klíče přinesl, mudrc odmítl s tím, že to není v jeho moci! Ale prorokoval, kdo klíče nalezne. Prý to bude jeden ze tří synů Rad-Dedet, ženy vysokého kněze boha Ré v …..(opět sorry) Ovšem někteří odborníci se domnívají, že v těchto slovech je další skrytý význam. Ach ty všude přítomné šifry.

Ale máme zprávy i od mnohem známějších pisatelů. Například řecký Hérodotos v návaznosti na svou návštěvu Egypta roku 443 př.n.l. napsal, že pod pyramidami a Sfingou v Gíze se nachází „rozsáhlý labyrint, jež vede do podsvětí…“

V Corpus Hermeticum – sbírce starších textů z doby ranného křesťanství, najdeme v jednom textu s kouzelným titulem „Panna světa“ tato slova: „Svaté symboly kosmických prvků, tajemství Osirisova byly pečlivě ukryty. Než se vrátil do nebes, zaříkal je Hermes kouzlem – Vy svaté knihy, které stvořily moje nesmrtelné ruce, buďte mými nepřekonatelnými slovy moci, bezpečné před propadnutím až do vší věčnosti a čas s vámi nic nezmůže. Buďte neviditelné, k nenalezení pro všechny, kdo vás budou hledat, než vám Stvořitel pošle své duše na podporu. Po těchto slovech Hermes knihy odnesl na bezpečné místo. Tak se stalo před velmi dávnou dobou…“

Židovský historik Flavius Josephus píše o tom, že Enoch (opět souvislost s Thowtem), zřídil podzemní chrám, sestávající z devíti sklepení nad sebou. Vedou k němu bronzové dveře, za nimiž je kruhový sál, kde adepti museli projít mnohými zkouškami, než byli přijati do kruhu zasvěcených. Jak jinak.

A konečně i svobodní zednáři mají proroctví, že jednoho dne objeví toto sklepení jeden ze zasvěcených.

Nejslavnější americký jasnovidec Edgar Cayce (1877 – 1945) viděl ve svých vizích, že v době, kdy se Velká pyramida před více než 12 000 lety budovala, byla učiněna opatření k uchování Knih vědění.  Cayce přesně uvedl, kde leží Síň dějin, z pohledu od Sfingy. Viděl několik schodů mezi Sfingou a Nilem, proti východu, kde slunce vychází nad vodou a hranice mezi světlem a stínem se nachází mezi tlapami Sfingy. Což už je návod více než přesný.

Slavný Nostradamus zveřejnil roku 1558 svá proroctví v knize Les Vrayes Centuries (Skutečná staletí). Sestávala se z 969 veršů po čtyřech řádcích, které zašifroval, aby se uchránil před inkvizicí. Mnoho jeho neobvyklých veršů se potvrdilo. Předpověděl 2. světovou válku, přistání na Měsíci a dokonce zánik komunismu v Rusku. Válku v Perském zálivu, sjednocení Německa a epidemii AIDS. Nostradamus zanechal také řadu veršů, které až budou rozluštěny, poskytnou možná cenné informace o objevení Síně dějin v Egyptě. Tady si ovšem dovolím připomenout, že jeho verše se dají vykládat všelijak a osobně jeho proroctví beru s jistou rezervou.

Když se podíváte zpět, zjistíte z informací, které předkládám pozoruhodné shody.

– poloha (v blízkosti Sfingy)

– stáří (nejméně 12 000 le )

– totožnost stavitele (Thowt – Hermes)

– účel (archiv vědění a místo zasvěcování)

– popis obsahu (vysoce vyspělá věda a moudrost)

Většina egyptologů považuje síň dějin pouze za mýtus, protože její existence se prostě nehodí do moderního myšlení a datování, ale příběhy které byly o Síni dějin po tisíciletí dokumentovány, jsou příliš shodné a jistě na nich něco bude..

Gerald Masay, jeden z mála osvícených egyptologů tvrdí :

„Jednoho dne objevíme, že mýty obsahují skutečnost. Zatímco to, co považujeme za historii, je jen mýtus, který jsme si vymysleli“.

Tak tuhle větu pana profesora, bych nechal z fleku tesat do kamene!

JM-Mysticland.cz ©

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *