Nepokořená hora Bohů

Nejposvátnější místa na světě obvykle zároveň představují vyhledávané cíle věřících i turistů. Pro posvátnou horu Kailas to ale rozhodně neplatí. Zatím ji totiž nikdo nezdolal

Zatímco na posvátnou australskou horu Uluru, se ještě nějaký čas vydat můžeme, na další z nejposvátnějších míst světa se zřejmě jen tak nepodíváme: ovšem nikoliv kvůli náboženskému zákazu, nýbrž zkrátka proto, že se tam ještě nikdy nikdo nedostal.

Pro místní i pro horolezce představuje hora Kailas, ležící v západním Tibetu asi 960 km západně od Lhasy, dosud nepokořenou výzvu – přestože čínská vláda v minulosti opakovaně vydala povolení k výstupu na její vrchol. Řada odvážlivců popsala, že zdolání hory tyčící se do 6 638 m n. m. vzdala až na poslední chvíli kvůli náhlé změně počasí. Před velikánem se sklonil dokonce i legendární Reinhold Messner, který se nakonec spokojil pouze s poutním „kolečkem“ kolem úpatí.

Snahu pokořit „ledový klenot“ neboli Gang Rinpočhe, jak se Kailas nazývá v místním jazyce, líčí v temných barvách i samotní Tibeťané. Jeden z jejich starodávných textů například praví: „Žádnému smrtelníkovi nebylo dovoleno vystoupat na vrchol Kailasu, kde se mezi mraky nachází příbytek bohů. Kdo se odváží se tam vypravit a spatřit tváře bohů, bude usmrcen!“

Osa vesmíru

Hora Kailas je svatyní hned čtyř světových náboženství: buddhismu, hinduismu, tibetského bönismu a džinismu. První dva systémy ji vnímají alegoricky jako falus z kamene a ledu – mužský princip, tvořící celek s nedalekým jezerem Manasarovar, jež reprezentuje prvek ženský. Podle posvátných textů se navíc jedná o střed světa a „osu vesmíru“. V hinduismu se Kailas někdy ztotožňuje také s mytickou horou Méru, příbytkem boha Bráhmy, a na jeho vrcholu má se svou manželkou Párvatí panovat samotný bůh Šiva. Podle buddhistů navíc na úpatí Kailasu ve 12. století meditoval tibetský mistr Milaräpa, který tam svedl vítězný duchovní souboj s jistým mágem. Pro vyznavače bönismu zas hora odpradávna představovala devítistupňovou mystickou duši vnitřního světa a velkou přírodní mandalu.

Brána do Šambaly 

Tím však báje obestírající posvátný vrchol rozhodně nekončí: Podle některých legend totiž právě „ledový klenot“ ukrývá jeden ze vstupů do království Šambala, kde žijí pouze lidé s nadpozemskými duchovními schopnostmi. Běžní smrtelníci se dovnitř nedokážou dostat přes sedm vstupních bran.

Zdolání hory zatím sice zůstává nadlidským úkolem, k jejímu úpatí však každoročně přicházejí tisíce poutníků, aby vykonali „posvátné kolečko“ – rituál, jenž má přinášet štěstí. Cesta ovšem vyžaduje dobrou psychickou i fyzickou kondici: Na pouti dlouhé 56 km, tvořené několika okruhy kolem šestitisícovky (pro buddhisty a hinduisty po směru hodinových ručiček, pro bönisty v protisměru), totiž poutníci obvykle čelí celé řadě nepříjemností – především chladu a častému střídání počasí.

Zdroj: 100+1 Zz

 

Samozřejmě se člověk dočte i to, že hora Kailas byla uměle upravena do tvaru pyramidy a je významnou součástí celoplanetární sítě svých kolegyň. Krásně se to čte, spolu s úžasnými souvislostmi, které nezní úplně blbě, ale přestože jsem nadšeným příznivcem těchto záležitostí, snažím se vést Mysticland cestou umírněnosti  a pokud možno, jisté serióznosti. Pohrabu se v čemkoli strašně rád, ale jak to zavání, Lochneskou, Aštarem, nebo Yettim, pouštím to z ruky. Ale možné je všechno a nechám si raději otevřená vrátka – stejně jako mysl, protože to je na naší činnosti to nejkrásnější…

JM©Mysticland.cz

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *