Vimanika Šastra

Nejprve předkládám celý článek, nad kterým jsem se pobaveně pousmál, ale posléze ho uznal, jako vhodný úvod k seznámení se s legendárním spisem staré Indie. Prosím zde v plném znění:

Prestižní Indický vědecký kongres je asi posledním místem, kde by člověk čekal debaty o 7000 let starých kosmických lodích, které cestovaly naší sluneční soustavou. Jenže přesně tohle se na setkání vědců dělo a byl z toho skandál.

Indický vědecký kongres je akce s mimořádnou prestiží, které se účastní i indický ministerský předseda Narendra Mondi. Rozhodně by tu nikdo nečekal alternativní vědecké směry, jako je teorie o starověkých vesmírných lodích. Jenže přednáška bývalého pilota a nynějšího šéfa pilotního výcvikového střediska, kapitána Ananda Bodase, s názvem Dávné indické vědy v textech sanskrtu otřásla průběhem celého vědeckého setkání a způsobila mimořádný povyk.

Například pracovník NASA a vědec Ram Prasad Gandhiraman ihned zorganizoval online petici, která měla za cíl zablokovat přednášení takového příspěvku na vědecké půdě. Podle něj šlo o směšování vědy a mytologie, což je podle něj mimořádně nebezpečné. „Takové věci vidíme v seriálech, jako jsou Ancient Allies (česky Vetřelci dávnověku), ale to nemá žádnou oporu ve vědě,“ nechal se slyšet Gandhiraman.

Co vlastně způsobilo takovou bouři mezi vědci? V textu přednášky bylo údajně například toto: „V písni Rigveda jsou zmínky o starověkých létajících strojích. Základní konstrukce byla velká zhruba 18×18 metrů, ale některé stroje měly přes 60 metrů. To bylo něco jako naše velká dopravní letadla. Tyto stroje měly 40 malých motorů. Naše technologie neznají takový typ pohonu.“  Dá se předpokládat, že podobné záležitosti konzervativní indické vědce přiváděly k zuřivosti. Nabízí se otázka, zda to náhodou není chyba. 

No chyba to jistě je milý pane Chalupo (autor článku), a já jsem rád, že jste článek napsal, to je úplně v pořádku, ale tam se nepochybně citovalo ze spisu, který je znám jako Vimanika Šastra a dovolím si pochybovat o tom, že byli indičtí vědci nějak výrazně šokováni. Vimanika Šastra je totiž pro Indy něco jako pro nás Staré pověsti české. Dovolím se ji tu trochu představit a protože mám článek napsaný již několik let, promiňte mi poněkud dramatický úvod, kterým jsem tehdy začal. Článek se tehdy jmenoval „Neuvěřitelná Indie“, dnes, zcela přímo –  VIMANIKA ŠASTRA

 

Vědecký ředitel vývoje bomby, probíhajícího od roku 1942 v komplexu Los Alamos v Novém Mexiku, Robert Oppenheimer, komentoval svůj úspěch slovy ze staroindického textu Bhagavadgíta, který je součástí rozsáhlého eposu Mahabharáta:

„Nyní se stávám smrtí, ničitelem světů…“

Pan Oppenheimer se k Indii neobracel náhodou. Ve staroindických bájích je až neskutečně konkrétně zmiňováno použití létajících strojů – viman ke svrhávání zbraní hromadného ničení. Středoevropan tuto informaci bez mrknutí oka hodí do šuplíku s nápisem báje a pověsti a dál o tom nepřemýšlí… ( No schválně, že jste se při čtení té pasáže vůbec nezarazili ? ) Za chviličku tomu bude jinak, za to vám ručím…   Historikové a archeologové vycházejí z představy, že vývoj lidské civilizace postupuje přísně od jednodušších forem ke složitějším. Tato úvaha je však jen teoreticky oprávněná, protože nepočítá s náhlými zvraty a narušením vývoje ať již zásahem člověka samotného (např. historicky poměrně časté invazní vpády „barbarů“) nebo přírodními vlivy (zemětřesení, sopečná činnost, srážka Země s jiným tělesem apod.). Zejména po katastrofách velkého rozsahu by společnost nezačala tam, kde byla před tragickou událostí…. Nejlépe to vystihl Albert Einstein, když řekl, že pokud dojde k atomové válce, následující světová válka již bude vedena pouze kamennými zbraněmi.
V myslích lidí by se však zachovaly různé vzpomínky na svět před katastrofou. Historické údaje by se staly základem mýtů a technické by se přeměnily na „tajnou vědu“. Tajná by byla z toho důvodu, aby se údaje uchovaly pokud možno v nezkreslené podobě a nejrůznější „amatéři“ ji nemohli znehodnotit a překroutit. Jak by se postupně pozapomínalo na staré techniky, jedinou cestou, jak zachránit dávný odkaz, by bylo prohlásit dávné nauky za svaté a po generace je opakovat slovo od slova, bez toho, že by bylo nutné, aby jim bylo rozuměno. ( to by nám celkem pasovalo, co říkáte ? ) Objevuje se stále více důkazů, že k podobným katastrofám, po nichž začínala civilizace znovu, došlo a  dokonce několikrát. Zatímco mnohé archeologické nálezy je dosud možno chápat jen jako indicie velkých dávných civilizací, máme k dispozici literární díla, která nepřipouští žádných pochyb.  Pojďte se tedy seznámit s patrně s nejvýznamnějším z nich, s legendární Vimanikou Šastrou.

Tento staroindický spis byl tvořen 3000 verši v sanskrtu a jeho předmětem je zcela nepochybně – konstrukce letadel a raket.  Zatímco s létajícími stroji se setkáváme v pověstech všech národů, zde se jedná o tak detailní technické údaje, že není pochyby, že před sebou máme odkaz prastarých supertechnologií. Popisy jsou tak přesné, že jednodušší části lodí bychom asi dokázali bez problémů rekonstruovat a to i přes to, že nevíme jak velká část této knihy se dochovala. Bohužel neznáme zcela přesně významy některých termínů (jde o velmi technické záležitosti) a tak je zatím poněkud problém porozumět tak, aby v dohledné době prastará VIMANA vzlétla. Vedle úžasně přesných vědecko-technických údajů, nesmírně vysoké úrovně, z knihy plyne, že není jediným, byť geniálním, dílem o letectví, ale že ve staré Indii existovala celá rozsáhlá literatura k dané problematice. Vzhledem k tomu, že v Indii a ostatních starověkých kulturách byly vědecké informace tajeny a přístup k nim měl jen úzký okruh zasvěcených, byly udržovány pouze ústně. K tomuto účelu byli určeni vybraní jedinci, kteří si pamatovali celé knihy do nejmenšího detailu nazpaměť. Tato tradice existuje dodnes. Mimo to byla skutečná díla uložena v archivech na bezpečných místech, jejichž existence byla vybraným jedincům rovněž známa. A tak se tedy stalo, že text Vimaniky Šastry nadiktoval v sanskrtu v letech 1918 až 1923 významný indický učenec Subbaraja Sasta panu Sarmovi, který jím zaplnil 23 sešitů. To by plně odpovídalo indickým tradicím. Tyto sešity po více než 20 let opatrovala dcera pana Sarmy. V roce 1973 byl rukopis přeložen do angličtiny špičkovým expertem na sanskrt, ředitelem a zakladatelem International Academy of Sanskrit Research (Mezinárodní akademie pro výzkum sanskrtu) G. R. Josyerem. Překlad byl výhradně určen elitě, což potvrzuje okolnost, že až v roce 1980 byl tento překlad objeven v Indii v Královské knihovně Baroda. Zatímco indický vydavatel určil vydání pro „elitu“, americké vydání z roku 1991 bylo určeno pro nejširší veřejnost. Díky velkorysosti nakladatelství Adventures Unlimited Press a Davida Hatchera Childra je možné, aby se český čtenář mohl seznámit s tímto dílem bez složitých jednání s vydavatelem. Vimanika není zdaleka jediným zachovaným dílem o starověkých technologiích. Dochovala se např. pojednání, jak přeměnit trávu anebo různý biologický odpad na hodnotnou potravu. Ve starověku se této technologie využívalo při neúrodě, aby se zabránilo hladomorům a i dnes by tyto znalosti mohly vyřešit stejný problém v Africe a mnoha rozvojových zemích.   Pokud jde o význam samotné Vimaniky, její překladatel ze sanskrtu ji hodnotí následujícími slovy: „Můžeme říci, že ve 20. století bylo dosaženo dvou významných výsledků: Byl přinesen měsíční kámen z vesmíru a byla vydána Vimanika šastra, pocházející z neznámé minulosti. Měsíční kámen je pouhým kamenem a nikoli shluk lesklých oblázků z Kimberley v Jižní Africe. Vimanika šastra je však klíčovým kamenem vzácných předpisů, jak stavět létající stroje, které by uvedly v úžas i Lindbergha, Rollse, Zeppelina, De Havillanda, Tupoleva i Harolda Greye z Pan American. Bude-li správně pochopena, může se stát základem vývoje nových technologií a tedy nové éry lidstva.“   Při překladu díla narazil G. R. Josyer na nepřekonatelný problém. Vimanika je vysloveně technickou příručkou a je zde do detailu popsána řada látek a technologických postupů, které prostě nedokážeme přeložit.
Autor v úvodu vzdává úctu Božské bytosti, která je popisována v indických Védách (soubor nejstarších indických literárních památek náboženského a filosofického obsahu) a jejíž příbytek je dosažitelný jedině za použití létajících strojů (Viman). Dále uvádí stručný rozvrh celého díla. Je jasné, že Božská bytost není nadpřirozený duch, ale tvor z jiné planety, který učil lidstvo. Vimany totiž nejsou nějaké nadpřirozené útvary, ale hmotné stroje…

  Následují jednotlivé kapitoly (verše) a věřte, že to není legrace, tenhle text skutečně existuje :

Verš – Definice

Verš – Pilotem je ten kdo zná tajemství

Verš – Vzdušné víry

Verš – Třicet jedna částí vimany

Verš – Oblečení

Verš – Potrava

Verš – Různé vlivy působící v různých obdobích

Verš – Kdy jíst

Verš – Stravování v létajícím stroji

Verš – Jak vyrábět výživné tablety

Verš – O trávě, bylinách

Verš – Kovy na výrobu vimany

Verš – Čištění kovů

Verš – Výroba teplovzdorného kovu

Verš – O mísení

Verš – Kompozitní materiál

Verš – Tavicí pec

Verš – Měchy

Verš – O zrcadlech

Verš – Sedm druhů energie

Verš – Mechanická zařízení 

Verš- V třídě ..mántrika“ bylo 25 typů viman

Verš – V třídě ..tántrika“ bylo 56 typů viman

Verš – V třídě ..šakuna“ bylo 25 typů viman

Verš – Vimany, které mají být postaveny z “královského kovu”

Verš – vimana šakůna

Verš – vimana sundara

Verš – vimana rukma

Verš – vimana tripura

Tento velmi stručný obsah Vimaniky Šastry vychází přímo z výše uvedeného vydání. Její překlad ze sanskrtu, ostatně jako každý překlad, je interpretací textu. Ta je přímo závislá na dobovém poznání. Není proto překvapivé, že se překladatel domníval, že vimany byly poháněny parními či spalovacími motory. Dnešní poznání, zejména na základě objevů například Nikoly Tesly, Johna Searla a dalších vynálezců na poli elektromagnetismu naznačuje, že vimany mohly být ve skutečnosti poháněny touto silou, která je činila ekologicky zcela neškodnými, tiše se pohybujícími a majícími manévrovací schopnosti srovnatelné s dnes pozorovanými UFO. Ovšem může to být úplně jinak, protože na poli pohonů létajících strojů jsme, co si budeme povídat, úplní učedníci.

Nemyslím si, a tím se vracím k úplnému úvodu, že by se tímto zázračným textem měli zabývat pouze historici, nebo literáti. Samozřejmě že by si nad tím měli sednout metalurgové, letečtí inženýři, chemici, fyzikové nebo lékaři – to by byl asi mazec! Ale to je pořád stejný problém – jsou to jen báje a těmi se vědec prostě nezabývá – hlupák, dodávám já – jak říká Písmo ( a jak já často cituji ) : „Máte oči a nevidíte, máte uši a neslyšíte…“

Mezi námi přátelé – jsem si jist, že Vimaniku Šastru mají chlapci z NASA přelouskanou hned několikrát…

JM©Mysticland.cz

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *