Lidská hloupost a chamtivost

Obchodování s výrobky z nosorožčích rohů a tygřích kostí a drápů bylo v Číně od roku 1993 nelegální. Toto pondělí však tamní vláda 25 let staré nařízení zrušila. Pro vymírající populaci nosorožců to může mít fatální následky.

Pondělní rozhodnutí čínské vlády o opětovné legalizaci obchodu s výrobky z nosorožců a tygrů vyděsila všechny, kteří se záchranou ohrožených zvířat zabývají. Je to totiž asijský trh, který stojí za jejich vybíjením a také za praktickým vyhynutím severního bílého nosorožce, jehož poslední dvě žijící samice střeží po zuby ozbrojení strážci keňské rezervace Ol Pejeta. Obě samice pocházejí ze Safari Parku ve Dvoře Králové nad Labem, který za záchranu nosorožců dlouhodobě bojuje.

 

Obchod s výrobky z ohrožených druhů Čína zlegalizovala po 25 letech zrušením zákazu z roku 1993. Obchod s produkty má být určen pouze pro medicínské účely a podléhat přísným regulacím, nicméně ochránci zvířat ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) se shodují, že rozhodnutí může být pro nosorožce i tygry devastující. Obdobně to vidí i Přemysl Rabas, senátor a ředitel východočeského Safari Parku, který před deseti lety odstartoval program na záchranu bílých nosorožců a který je jedinou zoologickou zahradou na světě, kde se ohroženého kopytníka podařilo rozmnožit. „Je to děsivé, ale už jen vzhledem k postoji čínské vlády vůči lidským právům ne až tak překvapivé,“ uvedl.

 

Populace nosorožců za posledních 100 let poklesla o více než 90 procent, přičemž nejhůř na tom jsou nosorožci severní. Tento poddruh na světě reprezentují už jen dvě samice. Obě pocházejí ze Dvora, odkud se v roce 2009 přestěhovaly do rezervace Ol Pejeta. Smyslem převozu bylo vytvoření chovné skupiny, což se nepodařilo. Dnes se ochranáři snaží především uchovat jejich genetická data a až to bude možné, pokusit se o jejich umělé rozmnožení. „Máme v plánu odebrat posledním dvěma samicím na planetě vajíčka a vytvářet embrya, která by donosily náhradní matky. Jde o poměrně náročnou metodu asistované reprodukce,“ vylíčil Rabas.

Nosorožců v současnosti žije na světě kolem 30 tisíc, z toho v Africe 20 tisíc nosorožců jižních a pět tisíc nosorožců černých. Indičtí nosorožci žijící v Asii se dají počítat v tisících, jávští a sumaterští v desítkách kusů. „Ještě před 100 lety žil v Africe milion černých nosorožců, v 70. letech jich bylo 100 tisíc a do 90. let, kdy se vyčerpaly asijské zdroje a Čína už neměla kde ničit, tak se pozornost obrátila na Afriku a během jedné generace zmizelo 90 procent populace.  V 90. letech už zbývaly tři až čtyři tisíce jedinců,“ popsal proces vymírání nosorožců ředitel dvorské zoo.

„Když před nějakou dobou zlegalizovala vnitřní trh Jihoafrická republika, považovali jsme to za velmi špatný signál a špatný krok vůči záchraně velkých zvířat na planetě. To, co teď udělala Čína, je však ještě horší. Říct, že dovolí ten trh, aby se mohlo obchodovat s produkty z nosorožců a tygrů v nemocnicích, je děsivé,“ podotkl Rabas a dodal, že veřejnost se musí spojit a zasáhnout.

Samotný Safari Park vzkaz pytlákům, pašerákům a obchodníkům s produkty z ohrožených druhů již vyslal, a to demonstrativním pálením rohoviny v letech 2014 a 2017. Jen loni na vatře vzplálo 33 kilogramů nosorožčích rohů, jejichž cena by se na černém trhu vyšplhala přes 30 milionů korun. „Vyvražďování nosorožců je přímým důsledkem obchodování s jejich rohovinou. Nepochybuji, že inteligentní a vzdělaní lidé na celém světě jsou si vědomi, že rohovina z těchto kriticky ohrožených zvířat jim nemůže přinést žádný užitek. Spálení rohoviny a poukázání na absurdnost chování těch, kteří rohovině přiznávají jakoukoli hodnotu, je vynikající nápad. A ti, kteří se snaží nosorožčí rohovinu prodávat, by se měli dočkat veřejného odsouzení, protože se vědomě pokoušejí na nosorožcích vydělat i za cenu jejich případného vyhynutí,“ popsal tehdy významný keňský ochránce přírody a antropolog Richard Leakey.

Kromě symbolických vzkazů se dvorský park o záchranu nosorožců zasluhuje rovněž vzdělávací činností a již zmíněnými návraty nosorožců do přirozeného prostředí. „S osvětovou činností budeme pokračovat, nejen u nás, ale i v zahraničí. Vracíme nosorožce do Tanzánie, máme projekt na záchranu nosorožců v Keni a chystáme přesun černých nosorožců do Rwandy. Tam také chceme do parku Akagera vyslat pracovníka, který by založil vzdělávací středisko,“ uvedl Rabas, který se před několika týdny vrátil z obhlídky afrických rezervací. „Akagera je nádherný park s mnoha jezery a mokřady, kde do jednoho jezera vybíhá obrovský poloostrov. Právě ten by měl být domovem nosorožců z České republiky, Anglie a Dánska,“ doplnil.

Tygří kosti a drápy a rohy z nosorožců mají své zastoupení v tradiční čínské medicíně. Traduje se, že v různých formách pomáhají v boji s rakovinou, podporují potenci a jsou účinné při léčení chorob, jako je chřipka. Vědecké studie však doposud žádné léčebné efekty nepotvrdily. „Když se podíváme, jaký má Čína přístup k lidským právům, nemůžeme se divit, že je nějaká příroda a životní prostředí vůbec netrápí. Je to jen lidská hloupost a chamtivost, která může mít fatální následky,“ okomentoval rozhodnutí čínské vlády Rabas.

Legalizace obchodu s výrobky z těchto ohrožených zvířat je ale především věcí peněz a prestiže, alespoň podle sinoložky Anny Zádrapové. „Čínský prezident Si Ťin-pching usiluje o nacionalisticky chápanou čínskou medicínu. A také jde o nemalý byznys. Konkrétně nosorožčí rohy a tygří kosti jsou symbolem potence a jako neuvěřitelně drahé ingredience slouží i coby úplatky,“ popsala. Jako zdroje produktů mají dle vyjádření vlády sloužit pouze zvířata z chovu, nicméně to podle Zádrapové není jádro problému. „Největší problém je samozřejmě hledisko ochrany druhu. I přes deklarativní úmysl používat jen zvířata z chovu tohle opatření de facto zakryje pašeráctví a pytláctví – legalizované rohy nebudou stačit a nezákonný lov se zvýší,“ dodala.

Autor: Pavel Podešva

Vygumovaní, primitivní, bezohlední asijští dobytkové, co na to mám jiného říct?

JM©Mysticland.cz

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *